Ako sa dnes máš? 17

@Catherin4 Buď ráda, že jdeš z prostředí, kde tě nechtějí, jinam, kde budeš víc vítána. Projeví se to i na vztazích lidí okolo k tobě a ve výsledku ti bude i líp psychicky.
Jinak s radostí vidím, že se z tebe stává psychicky silnější a odolnější žena. Vidím ten posun k lepšímu od tvé dovolené s přítelem, které ses původně bála a pak se ukázalo, žes ji zvládla. Určitě ti to psychicky pomohlo, protože dosaženými (zvládnutými) činy se nejen zvyšuje sebevědomí, ale i se zlepšuje psychická pohoda.  A doufám, že ti bude čím dál líp.

Dakujem Motylek, ano, je to teraz rozhodne lepsie, len dufam, ze to vydrzi. Teraz by som sa uz dovolenky nebala, teraz sa rozhodne citim silnejsia. Vtedy som nemohla spavat, stalo sa, ze som celu noc bola hore a ani rano som nespala. Mala som tazke obdobie.

Ahojte,
včera som sem písala príspevok k téme antipsychotiká a vedľajšie účinky, no akosi sa mi to podarilo pred uložením zmazať.Tak to v skratke zhrniem. Aj ja mám riadnu nadváhu a zníženú funkciu pečene plus vysoký krvný tlak. Na pečeň som chcela užívať pestrec mariánsky, no mala som pri tom problémy s tlakom, tak som nakoniec skončila na Lagose. Tú beriem dlhodobo. Rovnako ak lieky na tlak. Nadváha dolu nejde, AP spomaľujú metabolizmus. Zhodila som 15 kg za rok len v čase, keď som ich úplne vysadila. Keď ma po ďalšej epizóde znova nastavili na lieky, všetko som nabrala späť. Odvtedy som vysadila AD a AP znížila. Keďže som mala problémy so spánkom, začala som užívať materskú kašičku a ashwagandhu (indický ženšen). Odvtedy spím lepšie a úplne som prestala užívať Hypnogen, ktorý som obšas podľa potreby na tento účel brala. Z psychofarmák teraz užívam teda len 7,5 mg Aripiprazolu denne. Ak si odmyslím veľmi zriedkavú nechuť do činností, tak som takmer bez akýchkoľvek príznakov.

Aktuálne sa nemám dobre. Už vyše dvoch týždňov kvári moju rodinu viróza, u manžela spojená aj so zápalom hrdla, práve doberá antibiotiká. Ja som odolávala najdlhšie, no predvčerom som bola v Bratislave so synom na bratislavskej Bielej noci. Strašne veľa sme sa nachodili po meste a niektoré ukážky boli zaujímavé. Ja som sa tam však fyzicky vysilila a tá viróza prepukla aj u mňa. Zatiaľ ma "len" hrozne bolí hrdlo a som unavená. Počítam podľa skúseností mojich blízkych, že mi to ťažko do týždňa prejde.
O týždeň máme ísť do Ždiaru na wellness pobyt. Dá sa to ešte stornovať a dúfam, že sa to bude dať posunúť o ďalší týždeň. Zajtra tam zavolám.

motýlek, viem si predstaviť, čo prežívaš, som tiež matka, i keď takéto zdravotné problémy moje deti nemali. Musí to byť náročné na psychiku. Verím, že všetko dobre dopadne.  

Catherin4, ja si neviem predstaviť sťahovanie. Úplne mi stačí, keď napr. maľujeme v byte a nejakú miestnosť musím vypratať. Myslím však, že ti to bude stáť za to a že už budeš mať na novom mieste konečne kľud. Držím palce, nech to dobre zvládneš!

Matej, obdivujem ťa ako zvládaš prácu, školu i samostatné bývanie.

Držte sa, spolubojovníci, nikto z nás to nemá jednoduché.

@Catherin4 Myslím, že vydrží. U mě se psychický stav taky zlepšil tím, že jsem byla (poprvé od onemocnění) na dovolené. Na dovolené totiž člověk většinou relaxuje a podniká věci, které ho baví, a tak je schopný vyzkoušet a zvládat činnosti, o kterých si myslel, že je nezvládne. A nabyté sebevědomí už pak zůstane. Jediné, co by ti ho mohlo srazit dolů, by byla další ataka, takže pozor na příliš velký stres (asi hlavně v práci).

@regina Děkuji za slova podpory.

Abych řekla pravdu, tak mám máslo na hlavě - máme sice ledvinové kameny v rodině, takže genetická zátěž, ale syn by měl jíst pestrou stravu, ale on jí skoro pořád jen samé uzeniny a vajíčka. Nepřiměla jsem ho dostatečně k tomu, aby jedl pestrou stravu. Nechce jíst pomazánky, mléčné výrobky, ryby ani pomazánkové máslo... a opravdu už nevím, co mu mám dát na svačinu, aby to bylo zdravé a aby to snědl a nevrátil mi to netknuté.
Musím říct, že jak jsem se tento týden cítila silná a měla jsem chuť se vším bojovat, tak dnes večer jsem nějaká unavená. Možná je to taky tím, že se mi nahromadila práce - vařili jsme, převlékali postele, prala jsem 2 pračky a nepočítatelněkrát jsem umývala hromady nádobí.

Ahojte, tak ja nič moc sa mám. Aby nestačilo aby som sa psychicky necítila dobre, tak mám aj fyzické problémy, gynekológ ma pre zlé výsledky už tri roky po sebe, posiela na onkológiu, aby mi nebolo smutno, tak som od štvrtku psychicky rozsekaná úplne, mám strach o seba, ale že ma posiela, aby sa to nezvrtlo nechceným smerom, o mesiac mám termín na onko gynekológii. Držte mi palce aj na nohách. Vážte si svoje zdravie.

Ahojte, mám sa celkom dobre. Darí sa mi aspoň trochu plniť svoje plány, aj keď nejde o nič svetoborné. Som spokojný aj s tým málom, že po čase si viem aj užiť niektoré vecí. To ma napĺňa spokojnosťou. Kiežby som sa začal venovať zodpovednejšie šachu. Šach je skvelý koníček, ktorý by mohol mi v mnohom pomôcť. Tam sa tiež plánuje. Napr. naplánovať si tréning, pozrieť šachové videá, prehrať si na šachovnici partiu z knihy prípadne len tak si pre zábavu zahrať na internete. Momentálne, čo sa týka šachu tak funguje len ten internet. Cítim, že by sa mohlo to zmeniť... Teraz, čo je lepšie: v prvom rade to, že chodím na prechádzky. Tento týždeň bol som si zahrať aj futbal. Pozerám športové prenosy. Dnes sa chystám pozrieť ligu majstrov Neapol - Real Madrid. Pozerám aj TV staršie seriály ako Susedia, či Profesionáli, čo reprizujú nonstop... Bol som dnes aj na stacionári a konečne sme "doma" v pôvodných priestoroch, ktoré nám zrekonštruovali. Nebolo to zle ani v starých, ale nemusíme nikam chodiť. Všetko máme na poschodí napr. cvičenie, dielne, jedáleň. To je určite plus, že netreba šliapať 4x na deň hore a dole potom... Pôjdem tam asi aj vo štvrtok...

Majte sa božsky a dúfam, že bude to čo najlepšie...

Ahojte. Dlhsie som sa neozvala mala som sa dobre ale momentalne to az take dobre nie je lebo som prisla o pracu nepredlzili mi zmluvu na dobu neurcitu takze skoda robila som tam skoro dva roky a zvykla som si uz aj na ludi aj na pracu prave ma to aj bavilo uz. Tak zatial chodim na brigady a nejak sa snazim vyzit. Inak mam stale nejake mensie problemy ale bojujem s tym . Niektore veci sa mi podarilo zmiernit na minimum. Ale neviem zase to bude trvat nejaky cas najst si nejaku pracu tak som zvedava. Uvazovala som aj o zahranici len neviem ci to pre mna nie je privelke susto. Neviem uvidi sa . Inak si aspon viac uzivam jesen lebo ju mam velmi rada a mam aj viac volneho casu ako predtym., Myslim ze psychicky mi to aj trochu pomoze oddychnut si od vsetkeho lebo praca ma bavila ale niekedy bolo toho stresu viac nez dost. Majte sa pekne.

Ahojte,
tak sa ozývam aj ja po pomerne dlhom čase. Medzitým som sa stihla presťahovať do iného mesta, teraz už do svojho bývania. Bývam tu od začiatku októbra, niektoré veci ešte treba podoťahovať, ako aj nábytok, ale to všetko časom pôjde. Bývať sa tu dá. Do spálne sa mi podarilo kúpiť aj takmer komplet nábytok. Posteľ je základ Mám tu aj šatníkovú skrinu a nočné stolíky. Ako som písala časom si to tu zútulním a zariadim podľa predstáv. Treba na to aj financie, tak musím začať viac šetriť. Som aj rada, že konečne sa mi podarilo splniť jeden z životných cieľov. Priznám sa ale, že bez pomoci rodičov by som na to veru nemala. Ale budem sa im to snažiť vrátiť nejakým spôsobom (nielen finančným).
V práci je to kadejaké, aj búrlivé, aj na prášky, ale snažím sa to nejako ustáť. Mám hrozný rozvrh, čo ma najviac štve že mám nevyvážené týždne (rozumej jeden týždeň dosť veľa a druhý týždeň volnejší) Uvidím ako zvládnem túto jeseň. Aj ja ju mám rada, ale zas keď je dlho sychravo tak mi to ide na psychiku. Isto to máte viacerí tak.
Pozdravujem všetkých, neviem čo by som ešte napísala. Mám sa celkom fajn asi. Aj keď je to náročné, hlavne si zvyknúť na to dochádzanie. Niekedy som doma až o 16,00 a zajtra končím 8. hodinou tak to bude možno aj 17,00 kým sa sem dopravím. Škoda, že nie som odvážnejšia a nešoférujem. Ale tomu asi treba aj auto, že?
That´s all. Prajem pekný zvyšok dňa ešte.

Ahojte moji mili, tak dnes som bola u lekara a ten tozhodol, ze Aripiprazol mi znizi na 5 mg. V poslednych mesiacoch som nemala psychozu tak snad sa ani nevrati. Teraz mam viac stresu kedze sa stahujem, ale az budem prestahovana tak budem mat konecne klud. Inak nic nove, vobec sa mi dneska nechce ist do prace, ale to sa mi nikdy nechce. V praci to nie je idealne, mam malo roboty, pritom furt sa musim tvarit ze robim.

Po 2och mesiacoch v nemocnici kvôli zápalom po celom tele sa teraz mám relatívne dobre (konečne doma)

Len ešte nemôžem moc chodiť dobre, lebo mám porezanú nohu

Ináč fajn, dnes SOM si aj trochu poprogramoval

V Piestanoch hori v hoteli Pavla. To je pri centre. V spravach som to cital teraz. To je drahy hotel a tam na vrchu maju terasu, kaviaren. To tam hori

Ahojte přátelé,
skoro po týdnu hlásím, co je nového.
Ve středu jsem volala staniční sestře do nemocnice, kde zavedli synovi stent do močovodu (aby kámen neucpal vývod z ledviny) a kde mu budou kámen i odstraňovat. Chtěla jsem se dozvědět nějaký konkrétnější termín hlavně vyndání toho stentu, protože ho musí vytáhnout do 6 týdnů od zavedení. Sestra říkala, že to vychází na konec října (október) nebo začátek listopadu (november) a že by bylo dobré vytáhnout rovnou i ten kámen (to mě taky napadlo).
Jenže je tam několik "ALE":
- vytáhnutí kamene nemůže udělat jen tak nějaký chirurg, musí to být dostatečný odborník a co jsem tak pochopila, tak oni mají takové operatéry snad jen dva (včetě primáře)
- mají tam další 4 děti čekající na stejnou operaci
- před dětmi mají přednost dospělí (asi nějaké urgentní případy)
- na sálech zavádějí robotizaci, takže nejsou k dispozici všechny operační sály
Takže jestli vytáhnou kámen zároveň s vytažením stentu, budu to považovat za malý zázrak.
Navíc když se nepodaří kámen vytáhnout celý naráz, tak ho rozdrtí a tu drť se budou snažit vytáhnout, ale stává se celkem běžně, že ji nevytáhnou hned napoprvé všechnu, a tak se musí operace opakovat.
Takže kdo ví, kolik operací bude ještě syn muset podstoupit...

Jinak, ten kámen se synovi pohnul minulý týden ve středu po hodině tělocviku nejspíš následkem zvýšené fyzické zátěže. Takže syn má od zákroku zakázaný tělocvik od ošetřující lékařky z nemocnice a pak ještě nějakou dobu po vytáhnutí kamene. Protože pro velkou absenci v TV (delší než 2 měsíce) je potřeba syna uvolnit z TV, aby případně nebyl klasifikovaný, nechala jsem mu dnes potvrdit formulář uvolnění z TV dětskou lékařkou. Napsala mu to uvolnění až do konce pololetí. Teď už je jen potřeba odnést formulář do školy (udělám ve čtvrtek) nechat podepsat ředitelem.

Dnes se cítím docela fajn díky tomu, že jsem byla navštívit bratra a především svého malého synovečka. Za pár dní mu bude 2,5 roku. Maminka je z Laosu, takže můj malý synovec zdědil snědě žlutou barvu kůže a další asijské rysy (šikmé oči atd.). Maminka na něho mluví laosky, takže malý mluví laosky už ve větách a protože u mého bratra je jen na každý druhý víkend, tak česky říká jen pár slov, ale dokáže zopakovat i těžší slova a rozumí nejčastěji používaným větám.
Malý byl dnes kouzelný. Poslouchal, uklízel po sobě, pořád se smál a vůbec nezlobil, nevztekal se a nebrečel, ani když spadl. A poprvé se nechal mazlit i ode mě, dal mi pusu   , zamával mi   ... bylo to pro mě jako balzám na duši.
Od minule (před 3 měsíci) docela porostl, ještě víc zkrásněl a uměl víc věcí (třeba jsme si spolu kopali do míče, taková přezvěst fotbalu   ).
Tady fotka: