Ako sa dnes máš? 17

Ahojte kamaráti a kamarátky, mám sa naďalej veľmi dobre. Problémy nie sú na novej ceste žiadne, ale tak venujem sa jednoduchým veciam. Dnes bol som pozrieť jarmok, ale čo ja viem? Nie je to už to, čo bývalo. Bolo málo ľudí, ako aj stánkov. Prechádzka bola pekná. Potom prišiel na rad už futbal v TV. Pozeral som Leverkusen - Lipsko, čo bol skvelý zápas. Chystám sa pozrieť ešte Real Madrid. Menší problém bol so štúdiom. Neštudoval som dnes ešte nič, ale napravím to. Oddych bol už tradične na internete...

Ozývám se po delší době.
Mám se výborně.
Včera jsem si koupila halové boty na cvičení, protože někdy v září (september) má začít v Ondřejově cvičení pro psychotické pacienty. Kdyby mi náhodou nevyšlo, tak kamarádka mě lákala, abych s ní začala chodit do fitka. Na to se ale s mojí mizernou fyzičkou zatím necítím, tak chci začít tím cvičením pro psychotiky a procházkami.
Poslední dobou utrácím hodně peněz za mangu (japonské komiksy). Předpokládám, že až zkompletuju mangu ze svých oblíbených anime, budu za ni utrácet míň.
Taky jsem byla během letních prázdnin třikrát v kině, na Suzume, Oppenheimerovi a Barbie. Sama bych nešla, ale zjistila jsem, že mám bezva parťáka do kina ve svém synovi, který je ochotný zhlédnout se mnou jakýkoliv film, stačí, když mu koupím popcorn.
Chci chodit do kina pravidelněji; manžel mi na to může vyčlenit peníze z kulturního fondu jeho zaměstnavatele, jen je třeba to vyřídit s kinem, aby nám dali volňásky a fakturu poslali manželovu zaměstnavateli a ten by ji proplatil.

Od září (september) mám teda tyto plány:
1. cvičení (každé pondělí)
2. procházky s kamarádkami (každý týden nebo každý druhý týden během pracovního týdne a 2-3 víkendové dny v měsíci)
3. psycholožka (každý druhý, maximálně třetí týden)
4. angličtina online (každý týden)
5. čtení českých knih, časopisů a mangy a anglické mangy (každé ráno cca 30-40 minut)
6. větší práce v domácnosti (cca 3 dny v týdnu), menší práce v domácnosti každý den
7. velký nákup (jednou až dvakrát týdně)
8. chození do čajovny s kamarádkou (cca jednou za měsíc)

dále nepravidelně tyto činnosti:
9. chození po doktorech (svých a se synem)
10. překlad titulků japonských anime z angličtiny do češtiny
11. sledování filmů, hlavně anime
12. chození do kina
13. oslavy svátků, narozenin a Vánoc s kamarádkami
14. shánění hudby a kompletace hudby, kterou mám doma

Kromě toho mě čeká plno zařizování jako na začátku každého školního roku. Takže nudit se asi moc nebudu. Jsem zvědavá, jestli to všechno zvládnu, naložila jsem si toho dost. Ale většinu toho dělám už teď.

Ahojte tak ja sa mám po starom, ani nejdem rozpisovať čo všetko možné, veď viete. Bol som dnes u psychiatričky, naložila mi že som nevydržal v Záluží až do konca a, že som odišiel na reverz. Som si vedomý môjho rozhodnutia. Hovoril som jej potom o mojich ťažkostiach a povedala, že hento môžu byť príznaky toho refluxu čo mi doktor našiel a čudovala sa prečo mi na to nič nedal. Potom poradila, že mám ešte skúsiť u iného gastroenterológa, aj asi pôjdem k obvodnej doktorke si pre výmenný lístok. Poradila mi aj psychologičku si nájsť. Liečbu mi veľmi nemenila len pridala ešte Quentiapine, myslel som, že tie antidepresíva mi trošku upraví. Problém je ale že vždy mi nedá veľa času a nemám ani čas všetko povedať. Pýtal som sa jej či má význam žiadať o invalidný a povedala že určite, že mi napíše k tomu nález. Tak zrejme oň skúsim požiadať, asi nemám bohužiaľ v tomto stave inú možnosť. Hádam by mi povedala dopredu aby som tam nechodil ani, preto som sa jej pýtal na to. Neviem teda či záleží od toho čo napíše ona alebo od čoho. Ja si myslím ale že mi to neschvália. V poslednom čase sme sa ani nebavili o schizofrénii s ňou a neriešili ani ju, len toto čo mi je zle stále. Hlasy mám stále v hlave aj po roku liečby.
Bol som aj inak na tom gastre dnes, ale doktor ma dovolenku. Pýtal som sa či sa môžem stretnúť s doktorom ale nič som sa nedozvedel, chcel by som to s ním prediskutovať čo si myslí, či môže byť problém ten reflux a z čoho mám podráždený žalúdok alebo treba hľadať problém inde. Nič som sa žiaľ nedozvedel, len sa utápam v tom ako mi je špatne a potom s tým ide už aj psychika, lebo keby mi neni špatne by som sa necítil ani zle psychicky si myslím.
Toľko z mojej strany, držte sa. Súhlasim inak s myšlienkou Saladina, ktorú pred nedávnom napísal ohľadom mojich limitov.

@Jaro123444
Veru, prijať chorobu je hádam to najťažšie...
Ale tým sa nič nekončí! Práve naopak - začína sa boj! A ten je len a len na tebe... Či sa bude človek len ľutovať a uzavrie sa do seba (ako som robil roky ja a nepohol som sa ani o milimeter) alebo prijme pomocnú ruku odborníkov v oblasti duševného zdravia a podstúpi liečbu. Že ťa zjazdila za negatívny reverz, to som zažil aj ja. Nie je sa čo diviť... Neznamená to však, že sa na teba teraz vykašle alebo že už nebudeš sa vedieť dostať na hospitalizáciu (ktorú zatiaľ odmietaš).
Rád by som ťa chcel v kútiku duše namotivovať, nie komandovať. Vieš prečo? Pretože tým sme si všetci prešli a aj dennodenne prežívame - riadny maratón pádov i opätovného postavenia sa! Takže aj rada vyhľadať si klinického psychológa je namieste. Je pravda, že psychiatri sú časovo vyťažení, no psychológ sa ti už určite bude mať čas venovať. Niekedy je obrovská úľava sa "len" vyrozprávať. Navyše čo môžem za seba povedať, do žiadosti o ID sme prikladali aj posudok psychologického vyšetrenia. Ten takisto zavážil (ak ešte si nemal robený).
Vidíš, že lekárka ide do vypísania ID, nerobí to prvýkrát. Čo už napíše, nechaj na ňu, liečiš sa už rok a nemáš ľahkú diagnózu. Ja som presvedčený, že ti schvália.
To gastro pevne verím, že sa dorieši. Ak je lekár nekompetentný, sú aj iní. Človek si možno pripadá ako svedok Jehovov, že klope z ambulancie na ambulanciu, ale inak to občas nejde. Tu ide o tvoje zdravie a aby ti pomohli v rámci možností!
Stačí vystrieť ruku a prijať pomoc.
Držím palce

Ďakujem Lucas, máš pravdu vo všetkom asi. Psychologické vyšetrenie mám už za sebou a vyšlo mi že nezvládam stres a záťaž. Možno to by mohlo zvážiť aj niečo. Uvidíme. Nemal som možno podpisovať reverz ale v tom čase som to tak cítil

Dobrý deň.  Viacerí ste leteli na dovolenku .Chcem sa opýtať ohľadom liekov, ako to bolo na letisku ? Treba ich vyložiť pri  pri colnej kontrole alebo nie ?

@Jaro123444 Chtěla jsem ti taky odepsat, ale  @Lucas  to napsal v podstatě líp, než co bych vymyslela sama.
Jsem ráda, že kromě sebelítosti i píšeš o tom, jak svůj stav řešíš. Ono je sice fajn, když tě někdo polituje a vyjádří ti soucit, ale pomůže to jen dočasně. Víc ti pomůže tvůj stav řešit - s tím ti můžeme částečně poradit, ale řešit to za tebe bohužel z druhé strany "drátu" nemůžeme, to musíš  jen ty a tvé okolí (pokud ne rodina a kamarádi, tak přinejmenším odborníci jako psychiatr, psycholog a různí odborní lékaři).
Vvidím v tvém přemýšlení posun k lepšímu oproti dřívějšku, zdá se mi, že jsi odhodlanější věci řešit, protože samy se nevyřeší. Jen se mi zdá, že stále vidíš všechno moc černě: že ti určitě nepřiznají ID atd. - na tvém místě bych se zeptala psychiatričky, jak vidí tvoje šance na získání ID. Myslím si ale, že by ti psychiatrička nenavrhovala podat si žádost o ID, kdyby si myslela, že ti ho zamítnou.
Taktéž bych to ještě neviděla tak černě s tím refluxem, opět viz co psal Lucas. Takže hlavu vzhůru a přeju hodně sil a odhodlání do řešení tvé situace.

@motylek
Ahoj, plne s tebou súhlasím, aj v tom, že Jaro sa posúva zo stagnácie a ťažkého zúfalstva k riešeniu problému a za mňa to je tiež nemalý pokrok!
Hoci je ešte sprevádzaný silným negativizmom a nedôverou, že sa to a to nepodarí... Ale ruku na srdce, myslím, že my mnohí depresívne uvažovanie poznáme až príliš dobre a vieme, že strach je zlý radca!
A ako si spomenula - tiež mi dobre padlo, keď ma tu poľutovali - tam tiež, ale nakoniec som zistil, že to nestačí, lebo nik si neobuje moje topánky.
Jaro, si už na dobrej ceste, drž sa jej

Marbela ja som mala lieky v kufri, nie v prirucnej batozine.

@Catherin4 Sice jsem nikdy neletěla, ale asi bych se bála, že mi kufr ztratí, tak bych si léky radši vzala do příručního zavazadla s sebou do letadla.... nebo by hrozilo, že mi ty léky při kontrole před odletem vyhodí?

Ďakujem kamaráti a kamarátky za dôveru a silu, ktorú mi dávate. Aj to veľmi pomáha, viem že problémy mi nepomôžete vyriešiť ale dobre padne ak niekto podporí človeka a dá nejaké rady, ktoré môžu pomôcť. Vo všetkom mi radíte dobre a máte toho viac za sebou ako ja. Viem, že možno by som ešte tu nemocnicu mal skúsiť, ľudia sú tam fajn veľmi a každý je na jednej lodi a každý sa snaží pomôcť každému tam čo je tiež veľmi dobre, personál bol tiež fajn celkom. Len ja som veľmi citlivý a veľmi ťažko sa adaptujem na nové prostredie, chýbajú mi aj blízki ľudia a pocit domova a takej istoty. Moje psychické problémy sú spôsobené týmto že mi je zle stále, všetko na seba nadväzuje preto sa to snažím riešiť aj po tej psychickej stránke aj po tej inej a snažím sa nájsť príčinu ale už som trošku viac odhodľaný riešiť svoje problémy ako ste si všimli a pomohli ste mi aj vy, nasmerovať ma. Za to Vám ďakujem

Motylek to ma nenapadlo ze kufor mozu stratit, mne sa to este nestalo. Ale tak mozu byt aj v prirucnej, ci ich treba vykladat neviem, ale skor si myslim ze nie.