Ako sa dnes máš? 16

@Saladin "Čo by ste robili vy, keby zajtra zmizli všetky vaše psychické problémy??"

Kdybych přestala být psychicky nemocná, začala bych pracovat na hubnutí. Asi to zní divně, ale fyzická námaha je u mě spojená s psychickou nepohodou, čili se mi při fyzické námaze dělá psychicky zle. Kdyby tohle přestalo, začala bych chodit aspoň 2x týdně někam cvičit, nejlépe na aerobik, ten mě bavil, a chodila bych pěšky na dlouhé výlety po Praze. To by bylo fajn.

Začínám přemýšlet o tom, že bych si od podzimu začala shánět práci. Ale takovou, aby byla max. na 4 hodiny denně, aby v ní bylo málo stresu a dobrý kolektiv lidí.
Výhody:
1. Kdybych musela každý den jezdit do práce a z práce, třeba bych nějaké to kilo zhubla.
2. Syn by se víc osamostatnil. Už bych mu nechystala každý den všechno až pod nos.
3. Přišla bych mezi lidi.
4. O plat mi sice primárně nejde, ale vydělané peníze se vždycky hodí.
Nevýhody:
1. Pokud si nebudu dávat setsakra pozor, může se mi stresem spustit další ataka.
2. Byl by problém s domácími pracemi. Můj muž nechce ani slyšet o tom, abychom se rozdělili všichni o domácí práce. Prý když nebudu chodit do práce 8 hodin denně jako on, tak nemám nárok na pomoc od něho. Vůbec nechce pochopit, že mě kvůli mé nemoci 4 hodiny práce unaví úplně stejně jako jeho těch 8.
3. 9 let jsem nepracovala, budu mít proto asi velké problémy najít si práci.
4. Nemohla bych si už dovolit ten luxus spát po obědě.

Tak nevím....    

Uz sa niekomu stalo, ze mu tiekli sliny bokom z liekov? Ja som mal stavy a mal som ist do roboty, tak som si dal vacsiu davku. Som si to potom utieral rukou, ale nevsimli si to tam. Len neviem ktory liek mi to spravil.

@motylek takého chlapa vykastrovať málo, my ideme asi 60:40 pričom 40 mám ja, lebo viac nezvládnem, ale o to viac sa venujem malému, tak sa to vyrovná.

@Patty_Pillow Jo, někdy je na zabití. Naproto neempatický.
Nevím, jak mám takto chodit do práce, když bych měla zase dělat domácí práce po večerech. Po 1. atace jsem to nějak zvládla, i když jsem byla naštvaná - manžel přišel z práce domů a šel pařit na počítači a já jsem věšela prádlo apod. Ale po 2. atace mi ubyly síly a nejsem si jistá, jestli bych to zvládla. Budu muset asi víc zapojit syna. Ten z toho sice taky nebude nadšený, ale nemá tak pitomé názory jako můj muž.

Sweetheart napísal:Uz sa niekomu stalo, ze mu tiekli sliny bokom z liekov? Ja som mal stavy a mal som ist do roboty, tak som si dal vacsiu davku. Som si to potom utieral rukou, ale nevsimli si to tam. Len neviem ktory liek mi to spravil.

Olanzapin má nežiadúci účinok: zvýšená tvorba slín.

@motylek ale aj pred tým sme tak mali že 60:40 len každý týždeň sme si menili práce, teraz každý má svoje

@Patty_Pillow Já jsem psala, že tobě a regině ty manžely "závidím". Važte si jich.
Já jsem ale ráda, že mi manžel pomáhá s vařením. Když jsem zkoušela vařit sama pro celou rodinu, tak to často dopadlo tak, že jsem uvařila a udělalo se mi tak zle, že místo oběda jsem si musela jít hladová na 2 hodiny lehnout.

Ahojte

tak pisala som dlhši prispevok na otázky od Saladina...ale kedze niekto pridal prispevok mne ten moj neulozilo...ale pohoda....len uz len vo velkej skratke tymito otazkami som sa zaoberala davnešjie....nejako to uz  mám v sebe upratane...a teda som zmierena s tym či budem raz zdrava alebo nie...skor som spokojna s tym ako to je...a pritom priznat to je sila...ako fakt, ano keby som bola zdrava asi by som viac cvičila, viac sa zaoberala sebou, mozno by som bola viac vykonna zvladala inu pracu....ako mam uz teraz predpoklady a zrejme moja osobnosť je proste taka.....totiz musim priznat že ma moja praca baví aj ked je toho občas vela a nestiha sa...proste choroba ma len obmedzila...a ano mala by som viac mysliet na seba...a nie len byt rada, ked sa mi podarí si zaliať čaj, a napiť sa s neho o deviatej, to je fakt dost malo....ta tak....a proste skor to vidim v spomalení moju chorobu....teda že ma spomalila a ano zamysliet sa nad tým že čo skutočne potrebujem? teda, že starat sa viac o seba, starat sa o telo cvičiť aťd. ...joooj zase som napisala vela o inej veci....a tak aspon napisem ako sa mám tak velka noc bola v celku viac oddychova....aj ked nie podla mojich predstav to bolo na hony vzdialene..ale čo už...ako fakt nemam velmi v laske tento sviatok....najradsej by som ho prežila normalne teda v klude doma alebo na vylete a ked doma neprehanat to...no, nie moja mama musi byt po jej...všetky tradicie dodrziavat a ist do kostola a tvarit sa ze je všetko OK...ako všetko ani zdaleka nie je ok...no, ale fajn...uz aspon po kročikoch som ju odučila vydrhnut cely dom aj okna ze musia byt umyte...aj ked vonku prši a fuka...tak toho roku jedno okno ostalo...takze tak nie je to na chvalenie ...ale snad ma chapete...

PS: Prajem krásny volný den

Here we go again. Začínam si prechádzať zhoršením stavu. Tento krát v nemocnici, snáď to čoskoro podchytia.

Ahojte fórumáci,
tak sa aj ja ozývam. Ako sa mám? no uplynulé dni boli v znamení dovolenky, ktorú som si užila s túrami vo VT. Boli sme len na 3 dni (2 noci), ale stihli sme aspoň Hrebienok a potom Sliezsky dom. Bolo to fajn. Už aj svalovica odznieva Super bolo to, že som nemyslela na prácu, skrátka som vypla. A spálila som nejaké tie kalórie snáď, i keď sa to vykrylo tým hodovaním cez Veľkú noc. Ale zas myslím že som sa nejak neprežierala. Nové nemám nič v živote. Všetko je v starých koľajách. Zajtra už znova do práce, maturity klopú na dvere. Zas som za PMK na druhej škole, vlastne na tej istej čo aj minulý rok.
@Saladin zaujala ma tá tvoja úvaha, čo by bolo keby.....
Tak ja kebyže nemám psychické problémy určite som živšia, spoločenskejšia, menej uzavretá do seba. Asi by som mala aj väčšie ambície a zrejme aj sa menej strachovala, bola väčšia optimistka. A čo by som robila? Verím tomu, že by som si viac užívala život ako teraz. Tiež by som sa zamerala na šport viac, robila viac aktivít aj spoločenských. Teraz je to veľká bieda, okrem práce a rodiny, som v kontakte s ľuďmi minimálne. Ono zas ale aj kvantita, neznamená vždy kvalitu. Ja už som zmierená s tým, ako to je.....ale vždy môže byť aj lepšie, no na druhej strane aj horšie. Ako sa vraví ONE NEVER KNOWS.... Ale pevne verím, že to nejak dám s mojim fungovaním. Mám ale veľké obavy z toho, keď ostanem sama. Rodičia tu nebudú na veky vekov a ja im vďačím fakt za veľa, hlavne za podporu. I keď vedia ma dať aj dole ....ale to je už o inom.

Prajem pekný zvyšok dňa všetkým a čo najviac pohody do ďalších dní.

Ahojte, nejaký čas ubehol, tak sa hlásim aj ja opäť! Mám sa tak striedavo oblačno - slnečno, viac oblačno. Čítal som Vaše príšpevky. @Saladin samozrejme, že keby som zdravý, tak žijem asi viac proaktívne. I keď je to otázne! Mne sa nezdá, že by som bol nejako obmedzený čo sa chuti do činnosti týka. Myslím, že som bol vždy ten, čo si musel hľadať cestu (aj v predchorobí), takže nepremýšľam, čo by bolo keby... Podľa mňa máme lieky, ktoré nám pomáhajú. Čítal som jednu knihu odbornú o schíze a písalo sa tam (z roku 1996), že až 20 percent sa vylieči úplne. Chcem teda podotknúť, že to s nami nie je snáď také zlé. @Sweetheart zaujalo ma, ako pracuješ a aké dojmy máš z práce. To hej, robiť s ľuďmi nie je ľahké a to ešte v takom penzionáte pre seniorov. Držím Ti palce! @dzuli08 Áno, strach z toho, čo bude, mávam aj ja. Rodičia tu nebudú navždy a čo potom. Okrem toho nemám veľmi good relate s bratom, tak neviem, či na mňa niečo nevymyslia - keď je človek takto sam, je zraniteľnejší a skôr z neho spravia nesvojprávneho. Aj robíš niečo preto, aby si nebola sama? Ja mám mať rande začiatkom mája, no nemyslím si, že to vynde :-)
Inak nič nové, žijem život invalid. dôchodcu.
Držte sa people, snáď aj nejaký ten malý zázrak by som vám zaprial!