Ako sa dnes máš? 15

Kimi sme na tom takisto. Tiež nedokážem nič poriadne robiť. Akurát som čítal o tom, že to je súčasť choroby a nie charakterová vada. Čiže netráp sa s tým moc. Asi každý na tomto fóre vie o tom svoje. Je to ťažká choroba. Ja to mám o to horšie, že doma to tak úplne nechápu. Myslia si, že som v pohode a že mám silu stále niečo robiť a, že sa musím premôcť. To je možno pravda, ale nedokážem sa premôcť ako zdravý človek a samozrejme nemám toľko sily. Mám ísť zachvílu do školy, ale neviem čo v nej budem robiť. Už minule som sa zrútil z nej a to som nemal ani skúšky ešte a teraz myslím, že to nebude o nič lepšie. A ak neviem zvládať školu, tak myslím, že prácu už vôbec nie. Len neviem ako dokázať, že si to nevymýšľam, zas budem zrelý na nemocnicu keď nastúpim do školy a to veru nechcem už. Nemám ani ID a neviem čo so mnou bude a neviem či by mi ho aj dali a doma by to nezniesli. Takže Kimi nie si na tom ešte najhoršie a netráp sa nad tým, to choroba robí.

Veď to áno, ale keď sa nedokážem venovať ani len koníčkom, tak je niečo zle. Človek by mal vykonávať nejaké tie koníčky. Dnes okrem angličtiny 45 minút som nič neurobil. Vidím, že nie som blbec a dokážem sa niečo už naučiť, a to hnevá ma... Som rád, že tej angličtine som sa povenoval aspoň trochu a naučil sa cca. 13 viet plus otázky. Večer si prejdem v posteli to pred spaním a po Hranici...

@kimi2028 Já jsem až donedávna ani neměla žádné koníčky. Nic mě nevydrželo bavit delší dobu. Takže aspoň ty koníčky že máš. Chodíš k psychologovi? Myslím, že dobrý psycholog by ti mohl s popisovanými problémy aspoň trochu pomoct.


Odpoledne jsme byli u dětské dr. Syn říkal, že ho to břicho pořád trochu bolí. Doktorka ho poslala na SONO břicha a na dětskou urologii.
Na urologii nám dali termín až na konci dubna (apríl). Ale nevadí, to tak nehoří.
Důležité je to SONO břicha, když ho to břicho pořád bolí. Na nejbližší poliklinice nám dali termín na SONO až v půlce března (marec), ale podařilo se mi objednat ho na jiné, o trochu vzdálenější, poliklinice už za 8 dní. Tak mám radost.
Ale to lítání s mladým po doktorech mě teda moc netěší, zvlášť, když ta urologie je až v širším centru Prahy, takže tak hodina cesty určitě.

Ptala jsem se syna, jestli se cítí na to jít už do školy. Říkal, že to zkusí. Je ale riziko, že se mu ve škole bolest zhorší a pošlou mi ho domů, a v takovém případě bych si ho musela v pátek asi nechat doma a musela bych znovu posunout svoji psycholožku o další 3 týdny. Tak jsem trochu taktizovala a napadlo mě, že si ho nechám ještě zítra doma a na zkoušku ho pošlu do školy v pátek. Kdyby mi ho náhodou v pátek vrátili, tak na mě počká doma, než se vrátím od psycholožky.
To jsou komplikace. Poslední dobu mám toho hodně.  Ale zatím zvládám.

Psycholožku mám z domu přes půl Prahy, cca hodinu a půl cesty. V pátek vyrazím ráno po 8. hodině a zpátky budu po 13. hodině. Obvykle jsem si cestou zpátky ve 12h vzala vždycky druhý Neurol, abych zvládla cestu zpět. Jednou se mi ale stalo, že jsem si ho zapomněla vzít a vzpomněla jsem si až doma. A nic mi nebylo. Tak to tentokrát zkusím udělat vědomě a třeba už kvůli cestě za psycholožkou druhý Neurol nebudu potřebovat.

@motylek mne pomôže už ťažko niekto ani svätená voda mi nepomôže. Viem, čo mám robiť, aj ako mám to robiť. Dokonca aj tu na fóre mám popisané a vycapené, ako sa buduje denný režim. U mňa je to tak, že keď mám na programe len jednu vec za deň urobiť tak to zvládam, ale viac vecí je vždy problém... To už nezvládam. Má to asi súvis s mojou zlou koncentráciou. Viem sa sústrediť max. 45 minút na niečo. Potom je logické neskôr, že ma nič nebaví, keď sa unavím...

@kimi2028 A jak dlouho už to takhle máš?
Já většinou taky dělám jen jednu věc denně. Nechci se předřít.

Zhruba tri roky. Dá sa povedať, že odvtedy, čo je tu ten koronavírus.

Ještě jsem chtěla napsat, že jsem měla doma nejdřív 5 dní nachcípaného syna (teploty a rýma) a pak týden muže s tímtéž a nějakým zázrakem jsem to od nich (zatím) nedostala. Ani před měsícem od syna kašel+rýmu. Jím každý den vitamín D, tak si myslím, že to je možná tím.


@kimi2028 A co se stalo v tvém životě před 3 roky, co ti to mohlo způsobit? Nějaké zhoršení nemoci nebo tak něco? Že by kvůli tomu nelehkému koronavirovému období? Nebo přímo nějaká ataka nemoci?

Neviem no. Nič zlého sa mi nestalo. Podľa rodičov som úplne v pohode. To, že som lenivý tak sa vraj stáva. Pripisujú to len tomu, že človek vraj bežne mení záujmy. Lenže ja nemám skoro žiadne záujmy. Možno skúsim si dať nejaké ciele na naštartovanie na 3 roky.

@kimi2028 Já jsem fakt neměla žádné zájmy tak 8 let. 3 roky mi přijde ještě krátká doba. Možná časem nějaký koníček najdeš. Třeba něco, co tě bavilo dřív.

Hm, máš asi pravdu 3 roky nie sú nič strašného. Sú napr. aj tu ľudia, čo premrhali vraj vyše 10 rokov, čo sa týka toho. Neviem no, musím si len ujasniť, čomu všetkému sa chcem venovať a aj robiť to. Určite šach, hoci hrať naživo ho nebudem už. Niečo pre šachovú komunitu robiť. Pozerať filmy a seriály, športy v TV. Dobre by bolo raz za čas aj ísť na nejaký šport pozrieť. Sám sa neprinútim chodiť na tie športové podujatia sa pozerať...

Aj ja to mám tak . Kedysi som pozerával aj veľa futbalových prenosov, filmov a teraz ani to už. Každý deň idem maximálne tak na prechádzku so psom a to je všetko. Tiež nemám režim žiadny, ale prestal som aspoň fajčiť a so sprejmi do nosa. To je asi môj jediný úspech v živote rozmýšľam, že nakopnem znova bicykel. Kedysi som chodil stále po horách na bicykli. Teraz som celý deň len na notebooku a nič nerobím. Neviem čo v tej škole budem robiť. Problémy s koncentráciou mám tiež a ešte aj ako keby také spomalené vnímanie alebo ako to opísať a dosť ma to trápi, lebo nikdy v živote som to nemal. Ja nedokážem udržať koncentráciu ani tých 45 minúť ale nechápem to. Pred pár mesiacmi som ešte bol s kamarátmi v Tatrách a ja som bol šofér a išli sme zo západného Slovenska. To som sa ešte vedel sústrediť a nič mi nebolo. Inak by som nešoféroval. Nechápem ako sa môže tak rýchlo niečo pokaziť.

U mě to bylo taky rychlé. Během 2-3 dnů se mi převrátil svět vzhůru nohama.